Pod širým nebem
vztyčeným na sloupech
tvých smyslů
na základním kameni
tvých doteků
křížem krážem rozřezáváš půdu
svého těla
hledáš poklad nevyslovený
zatajený v dechu.
Horskými dráhami
svých pocitů
obestavěl jsi krajinu
svého života
hrdý projektuješ stavby
svých myšlenek
v podmořských galeriích
velebíš ticho.
Modli se k bouři
a jakmile vtiskne
do tvých rukou blesk
udeř do svých základů a
svá chodidla zapusť hluboko
do matky země.
Teď
když se město
tvých snů řítí
jsi volný.