Utichá
jak loutna ve svém znění
když doteky prstů
procitly v znehybnění
utichá
osude, jak akord tvého hlasu
ve kterém hloubka s výškou
objaly všechnu krásu
utichá
a píseň jeho jména
se noří v prostor
a vrůstá do ztracena
utichnul
teď vidí, jak svět hraje
naslouchá tónům
a cítí jejich taje.
Loutna se rozezněla
tóny se v píseň mění
doteky prstů, hle
procitly do souznění.