Chřtán dokořán
žár z něj žhnoucí
zuhelnatělé oči
že i velicí, mocní
draci se třesou
bojí se vyletět.
Ne tesáky, ne drápy
řezavým hlasem mrzačí
slovy svázanými v zákon, co bič.
Kdo v jakých pecích kul části
povozu žhavějšího než oheň!
Kdo z čirých tůní rozbřesku
vysál krůpěje na samý třpyt!
Kdo kosti svých předků vnořil do
lávy nenasytnosti, hněvu a pýchy!
Kdo je svařil v nelítostné pařáty
před nimiž sama temnota
prchá do pevnosti světel!
Seber klín svého vzdoru
seber klín svého vzdoru
dráčku!
povoz projíždí.